Letošní plán byl, přesun motorek v autě do Německa (Freiburg) a dále pak přejet k Ženevskému jezeru, projet trasu Route des Grandes Alpes (RDGA) až do Mentonu k moři. Dále přes Monako a Nice do St.Tropez a zpátky přes oblast Provence kolem kaňonu Verdon, přes Grenobl a kolem Ženevy zpět do Německa.
Tento plán se beze zbytku povedlo uskutečnit, až na jednu nepříjemnost co se zmíním v textu.
17.6.2015 jsme vyrazili ze Sexau přes Basei dále kolem Ženevského jezera, blázinec na pobřeží ve městech Vevey a Montreux a dále pak směrem do hor na Martigny a k večeru nás čekal ještě první průsmyk Col de la Forclaz (1527m) a pak už jen sjezd do Chamonix. Za potlesku hostů restaurací jsme projeli centrem města a kousek za městem jsme se ubytovali v kempu Les 2 Glaciers, nad hlavami se nám tyčila nejvyšší hora Evropy Mont Blanc.
18.6.2015 Druhý den byl úkol napojit se na trasu RDGA a po ní pokračovat až do Mentonu. Po 15km klesání do Les Houches začlo za nádherných výhledů do údolí i na okolní velehory, stoupání do Megeve, dále Beaufort, Bourg-Saint-Maurice, Val-d'Isere, Col de L‘ Iseran (2770m) a dlouhý sjezd do údolí. Asi 1km před místem noclehu v Lanslebourg Mont Cenis se Renátě nepřirozeně zhoupla její Jawa 350 a dojela. Prasknul rám pod hlavou řízení. Ještě že nepraskl v jedné z mnoha serpentin při sjezdu z průsmyku, raději nedomýšlet.
19.6.2015 brzy ráno jsme se vydali hledat servis, kde by se dal zavařit prasklý rám. To se povedlo a v 9:30 jsme už vyjížděli vstříc dalšímu dobrodružství. Jako první průsmyk Col du Telegraphe (1566m) dále přes Valloire, Col du Galibier (2645m), Briancon, Col d'Izoard (2360m) , Col de Vars (2108m) a sjezd do kempu v Barcelonnette.
20.6.2015 Hned ráno nás čekal nádherný výjezd do sedla Col de la Bonette (2715m), ze sedla vede ještě strmě nahoru cesta kolem Cime de la Bonette kde je nejvyšší místo v Evropě, kde je cesta 2802m. Na cestě panuje čilý ruch , míjejí se zde cyklisté, motorkáři a většinou pěkná sportovní auta starších i novějších ročníků. Následoval sjezd do městečka Isola, pak jsme přehlédli odbočku na Saint-Martin-Vésubie a následovalo trocha bloudění před Nice,nicméně jsme našli cestu na Col de Turini. Zde ale byly až do večera závody aut, jeden magor srazil v zatáčce nejstaršího účastníka naší výpravy, naštěstí se mu nic nestalo. Tak jsem sjeli do údolí do kempu v Roquebillière, malá vesnice u řeky.
21.6.2015 ráno začínalo výjezdem na Col de Turini (1607m), jeli jsme z opačné strany než se jezdí slavné rallye Monte Carlo, cesta, příroda a výhledy tam byly úžasné. Po prohlídce blešího trhu, který se konal přímo v sedle, následoval sjezd do Mentonu. Dlouhý sjezd plný zatáček, tunelů a úžasných scenérií. Nejhezčí scenérie byla, když se v oparu ukázalo moře. Po průjezdu Mentonem jsme zastavili přímo u pláže, paráda, dokázali jsme to. Nultý km cesty RDGA jsme nenašli a pokračovali jsme směrem Monaco. V Monte Carlu jsme po prohlídce přístavu a nastudování mapy projeli okruh Velké ceny, nechali jim v tunelu trochu dýmu z Jawiček a dále jeli směrem na Nice. Po nekonečném popojíždění městy za Nice najednou Renáta má opět poruchu. Tentokráte už nezařadila ani jedničku, ani dvojku. Po demontáži spojky nacházím dole v převodovce kolík z řadící vidličky. Bohužel nemáme stahovák ani vidličku, takže jsem byl rozhodnutý Jawu hodit do moře a domů jet vlakem. Situaci zachraňují kluci z Domoradovic, rozdělují si na své motorky naše věci, Jawu 350 stavíme za restauraci, jejíž personál nám slíbil že ji pohlídá, a dále jedeme ve dvou na mé Jawě 250. Do St.Tropez zbývá 100km, přes města na pobřeží to je nereálné dojet, tak najíždíme na dálnici a k večeru už jsme v kempu vedle pláže Pampelonne.
22.6.2015 máme tak trochu odpočinkový den. Nemusíme nikam spěchat, válíme se u moře. Odpoledne pak vyrážíme na prohlídku St.Tropez. Nejvíce nás zajímala budova Gendarmerie Nationale známá z filmů o četnících. Budova se nyní opravuje, tak máme jen foto u plotu co je kolem. Po prohlídce městečka a přístavu jedem zpět do kempu konzumovat víno. Jeden Němec mi radil, že mohla Renáta letět domů letadlem z Nice, ale rozhodli jsme se jet dále ve dvou.
23.6.2015 po ranním průjezdu několika městeček na pobřeží se dále cesta stáčí k severu, je příšerné horko. Po podjetí dálnice A8 a projetí Salernes se začínáme blížit ke kaňonu Verdon. Je to takový trochu menší Grand Canyon ve Francii. Kaňon objíždíme po jižní straně, cesta neustále stoupá a klesá a klikatí se na úbočí skal. Výhledy na řeku a v závěru na přehradu jsou úžasné. Od kaňonu směřujeme dále na sever, po obou stranách jsou levandulová pole, tak si to frčíme a najednou na kraji jednoho pole nevěříme vlastním očím – stojí tam v řadě 10 Velorexů. Byli to týpci z různých koutů Česka i Moravy na výletě, viz článek zde http://www.velorexy.cz/garaz/velorexmaniak/fanous/provence-2015. Po společném fotografování vyrážíme samostatně, dnes večer spíme v kempu za Sisteron.
24.6.2015 dnes je v plánu přesun nejlépe až k Ženevskému jezeru. Takže jedem přes Sisteron, Grenoble, Chambery, nad jezerem a jízdu končíme v městečku Gex. Z místa vedle sprch v kempu jde vidět přímo na Mont Blanc, paráda.
25.6.2015 dnes by bylo ideální dojet až k autům do Sexau. Uvidíme, jak se bude dařit. Z Gexu se cesta klikatí po francouzko-švýcarské hranici přes nádherné kopce a údolí se spoustou usedlostí a krav. U jezera Lac de Joux stavíme na kávičku s pěkným výhledem. V restauraci baští nějaký cyklista, pak se zvedne, okukuje naše stroje, zeptá se odkud jsme, že fajn a dá nám 30 franků na útratu. Dobře no. Vzápětí u našich nablýskaných strojů staví reklamní auto RedBull, holky rozdávají každému jeden, pak druhý, pak společné foto a nakonec nám nechávají celý batoh Redbulů. OK, to by šlo, ještě je k večeru budem potřebovat. Odpoledne pak objíždíme Basei, pak jedem přes Freiburg a zbývá 50km do Sexau, kam v 8h večer dojíždíme. Super, čeká na nás sprcha, dobrá večeře a postel. Večer ještě strkáme moto do dodávky a druhý den ráno vyrážíme domů.
Celkem najeto:
Závěr: o prodlouženém víkendu jsme za obětavé pomoci bratrance Rudiho ze Sandu (u Augsburgu) zajeli pro motorku, a 6.7. večer tak konečně skončila dovolená motorce i nám.
Text a foto:
Petr Postulka a Renáta Machallová
Všechny snímky najdete ve Fotogalerii.
© RaPro